Císař Karel IV. (1316-1378) učinil z
obchodní stezky zvané „Zlatá cesta“ říšskou cestu a vytvořil tak
spojnici mezi rodovými državami lucemburské dynastie a českým
královstvím. Aby zajistil průběh tohoto tzv. „zemského mostu“ na svém
území, koupil rozsáhlá území v Horní Falci. Oblast tzv. „Nových Čech“ se
stala zárodkem prvního moderního státu ve středověké říši. Šťastnou
souhrou okolností se ukázalo být zastavení města falckrabětem Rudolfem
II. císaři Karlu IV. v roce 1353, neboť tak Sulzbach povýšil na hlavní
město Karlových „Nových Čech“ (1353-1373). Po dvacet let vlády se městu
a jeho obyvatelům dostalo mnohých privilegií. V Sulzbachu strávil císař
Karel IV., sečtou-li se všechny jeho návštěvy, téměř půl roku. Svému
synu Václavovi udělil erb a titul hraběte ze Sulzbachu.
Za vlády Karla IV. byl hrad v Sulzbachu sídlem nejvyššího hejtmana,
zemského sudího a zemského písaře. Už tehdy existoval v podobě, jakou je
dnes možno vyčíst z jejího půdorysu. Kolem roku 1346 byl postaven
gotický chór kaple sv. Mikuláše. Kancelář byla zřízena po roce 1354. Dá
se říct, že sulzbašský hrad převzal za vlády Karla IV. funkci císařské
falce, vezme-li se v úvahu, že zde
v nejméně 89 dnech vystavoval listiny.
Ve 14. století se Staré město rozrostlo na téměř trojnásobek původní
rozlohy. Obraz města je dodnes utvářen stavbami z doby Karla IV.
Když se Sulzbach stal 1353 hlavním městem novočeského území, vyrostl zde
velký počet nových církevních staveb, mimo jiné městský farní kostel St.
Marien. V březnu 1355 poslal císař Karel IV. z Plzně drahocenné relikvie
„k ozdobě této farnosti“. Brzy nato byl vystavěn chór, který se dochoval
v témeř nezměněné podobě a ve kterém se nachází socha patrona české země
Václava s portrétními rysy Karla IV.
Na západním svahu Zámecké hory stojí bývalý špitální kostel St.
Elisabeth, postavený kolem roku 1366. Po roce 1802 byl špitál
přestěhován na Bühler Höhe, jeho budovy jsou dnes v soukromém
vlastnictví a starý špitální kostel slouží jako stodola. Jeho inventář
včetnĕ cenné dřevěné plastiky sv. Václava z pozdního 15. století připadl
dnešnímu špitálnímu kostelu. Přes mnohé zásahy si budova středověkého
kostela uchovala svou substanci, částečně se dochovala kružbová okna a
gotické klenby.
Hostinec „U zlaté koruny“ byl postaven v 1. polovině 14. století a dříve
zde sídlil císařský poštmistr. Traduje se, že zde byl ubytován i sám
Karel IV. Tři kamenné desky na východní zdi hostince připomínají dobu
jeho vlády: bílý český lev a dvě černé orlice.
Městské muzeum Sulzbach-Rosenberg
Expozice Městského muzea je umístěna ve dvou pozdně středověkých
komplexech budov z období „Nových Čech“. V těchto křivolakých prostorách
a obou nádvořích opět ožívá dávná kultura bydlení. V oddíle expozice
věnovaném hornictví a Maxově huti se představuje historie dobývání a
hutního zpracování rudy. Zde se bude od 9. června do 30. září 2007 konat
zvláštní výstava „Železo a rudy podél Zlaté cesty. Sulzbach – od Porúří
středověku k Maxově huti“.
Dále nabídka zahrnuje tematické exkurze zaměřené na geologii a dějiny
průmyslu, které probíhají pod názvy „Železo a rudy podél Zlaté cesty“ a
„Podél Bavorské železné cesty“, a v neposlední řadě i tematickou
prohlídku města „Sulzbach jako hlavní město Nových Čech na Zlaté cestě“.
Tourist-Info Sulzbach-Rosenberg, Tel. +49(0)9661/510110,
www.sulzbach-rosenberg.de
Stadtmuseum Sulzbach-Rosenberg, Neustadt 14-16, 92237
Sulzbach-Rosenberg, Tel. +49(0)9661/510131, Fax +49(0)9661/811000,
st–pá, ne 9.00–12.00 hod., 13.30–16.30 hod., so 13.30–16.30 hod.
Literární archiv Sulzbach-Rosenberg
Základy známého literárního archivu položil literární vědec a spisovatel
Walter Höllerer (1922-2003), rodák ze Sulzbachu-Rosenbergu. Jádrem
sbírek je jeho korespondence s významnými autory současnosti, doplňuje
ji obsáhlý materiál mapující literární aktivity tohoto hornofalckého
autora. Prostřednictvím archivu a expozice se otevírá pohled na
poválečnou a současnou literaturu německé jazykové oblasti. K vidění zde
jsou mimo jiné první verze Grassova „Plechového bubínku“ jako strojopis,
dopisy Ingeborg Bachmannové, Heinricha Bölla, Thomase Manna a mnoha
jiných.
Kontakty mezi německými a českými autory existovaly především v době
Pražského jara až do pádu železné opony v roce 1989. Archiv uchovává
dokumenty k Jiřímu Grušovi, Josefu Hrubému z Plzně, české rodačce
Barbaře Königové a četným jiným autorům.
Literární archiv se prezentuje také jako živý a komunikativní Literární
dům se širokou nabídkou nejrůznějších akcí (autorská čtení, sympozia,
výstavy, tematické prohlídky) a organizuje rovněž „přeshraniční“
projekty jako např. literární putování s bavorskými a českými autory či
německo-české autorské dny.
Literaturarchiv Sulzbach-Rosenberg, Rosenberger Straße 9, 92237
Sulzbach-Rosenberg, Tel. +49(0)9661/2659,
www.literaturarchiv.de, út–pá 9.00–17.00 hod., ne 14.00–17.00 hod.
Pohled shora na zámek Sulzbach.
Bílý český lev. Kamenná deska na východní zdi hostince U zlaté koruny.
Literární archiv Sulzbach-Rosenberg.
