Bayern und Böhmen - Haus der Bayerischen Geschichte
Skanzen Finsterau – šumavský dvůr Riedelsbach a binacionální turistické cesty

Když vítr z Čech zostra fičí přes hřebeny, je radno narazit si čepici či klobouk hluboko do čela. Přesně tak to udělala i stavení, schoulená na obou stranách mezi Třístoličníkem a Ostrým.
Tzv. „šumavská“ stavení (Böhmerwaldhäuser) se vyskytovala v oblastech vnitřní Šumavy i vnitřního Bavorského lesa, tedy v oblastech s extrémním množstvím sněhu. Charakteristická pro tento typ selského stavení je strmá a převislá polovalbová střecha, obvykle krytá šindelem. Interiér se skládá z obytné světnice a chléva zděného z přírodního kamene. Stavební dřevo poskytovaly v hojnosti okolní lesy, kameny na stavbu zdí posbírali rolníci na svých polích. Jedno takové typické šumavské stavení z Neureichenau, ležícím v blízkosti hranice, bylo rozebráno a znovu postaveno ve skanzenu ve Finsterau. Zvětralé dřevo, malá okénka a skromná zahrádka na jižní straně domu jsou svědectvím dřívějšího života v Pošumaví.
Ale kdo by v takovém domě chtěl dnes bydlet? Starobylá černá kuchyně se zděnou pecí a otevřeným ohněm, v koutě světnice zčásti kachlová, zčásti omítnutá kamna, podkrovní komory v nepříjemném průvanu – život rolníků, dřevorubců a sklářů na hraničním hřebenu Šumavy byl tvrdý.
V muzeu jsou všechny dveře otevřeny, každá místnost je přístupná, návštěvník se tu seznámí s historií domu i selským životem v Pošumaví. Mezi malými a velkými dvory se nachází dřevěná kaplička s velkým vyřezávaným krucifixem, vymalovaná jasnými barvami. Na žulových nadpražích jsou čitelné letopočty, které tam byly kdysi vytesány pro věčnost: 1867 na obytném domě dvora Petzi-Hof, 1775 nade dveřmi v Raidl-Haus. Uvnitř stojí ve vitrínách sklenice a “české hrníčky kafáčky”, v komodách leží pečlivě vyrovnané prádlo a ložní povlečení. Občas je ve vzduchu cítit smažené pečivo, neboť se tu pro návštěvníky často pečou dobroty z taženého a křehkého těsta. Každou středu se v muzeu vznáší vůně čerstvého černého chleba, když se u dvora Kapplhof vytahují z klenuté pece velké bochníky selského chleba. Muzeum je ideálním výchozím bodem pro putování k šumavským usedlostem, které dosud stojí v místních vesnicích.
Jedno z nejzachovalejších šumavských stavení na české straně hraničního hřebene stojí v Chalupách u Stach v okrese Prachatice, které jsou snadno dosažitelné přes hraniční přechod pro pěší Bučina. Antýgl, Modrava, Velký Radkov a jiná místa, kde jsou ještě k vidění šumavské chalupy, jsou se skanzenem ve Finsterau spojena turistickými cestami a cyklostezkami. Ve Finsterau je také začátek „Stezky mládeže“, která vede přímo k pěšímu přechodu u Bučiny. U muzea jsou kiosky s občerstvením, bezplatná parkoviště a toalety. V areálu skanzenu návštěvníky očekává starý hostinec pro pocestné s bavorsko-českou kuchyní, krytý hrací kout, výstavy, okružní cesty. Na loukách se pasou ovce a krávy a krčí se tu selské chalupy, v jejichž světnicích a komorách jako by se zastavil čas.

Freilichtmuseum Finsterau, Museumsstraße 51, 94 151 Finsterau, Tel. +49(0)8557/9606-0, www.freilichtmuseum.de, muzejní hostinec Tel.: +49(0)8557/377, denně 9.00–18.00 hod. (říjen 9.00–16.00 hod.)


Letecký snímek skanzenu Finsterau.

Šumavské stavení v pohraničí.
Datenschutz
Kontakt